Já a moji psi

   Už od malička jsem byla na zvířatech doslova závislá. Všechny kamarádky měly doma zvěřinec a já se musela spokojit jen s těmi plyšovými. Vždy jsem si přála o někoho se starat. Rodiče však byli nekompromisní a všechny mé požadavky byly radikálně odmítnuty. Slýchávala jsem jen ty řeči, kterým se asi nevyhne většina dětí: "Kdo se o to bude starat, přestane tě to bavit, dělá to akorát bordel atd atd..."

   Veliký zlom se stal v den mých 8. narozenin, kdy jsem dostala své první vysněné zvířátko - křečka. Nepamatuji si na den, kdy bych byla šťastnější. Dala jsem mu jméno Lapík. Lapík se mnou žil 3 roky a potom zemřel na nádor na rtu.

   Zvířátko mi chybělo a tak jsem si za nějakou dobu vyprosila králíka jménem Venda. Byl to nejchytřejší králík, kterého jsem znala. Pouštěla jsem ho po bytě a on si hrál s míčem.

   Uběhlo několik let, co jsem stále přesvědčovala rodiče aby mi koupili psa. Téma pes byl doslova tabu. Přesto se mi nakonec v mých 12 letech sen splnil a zamluvila jsem si štěně toy pudlíka. Julinka je mým plněným snem. Už nikdy ji nic nenahradí. Když mi ji máma podávala v dece, byla tak malinká, že jsem se bála ji nakkoliv chytit, abych jí neublížila.  Byla mojí nejlepší kamarádkou celých 6 let (a stále je), než jsem si prosadila dalšího psa. Vždy jsem chtěla velkého psa na hlídání a výcvik, a tak jsem se po několikaletém vybírání rozhodla pro hovawarta. Do tohoto plemena jsem se zamilovala doslova na první pohled na stránce encyklopedie. Zprvu jsem měla oči jen pro zlatého, ale později to nemohl být jiný, než černoznakatý. S konečným povolením obou rodičů jsem si zamluvila ještě nenarozené štěňátko (černoznakatého kluka) v CHS Magické oko. Oba rodiče byli úžasní a dokonce mi nahrála do karet i vzdálenost k chovatelce. Štěňátka se narodila 12. 2. 2008, což bylo nejspíš znamení, jelikož dvojka je moje šťastné číslo a navíc Julinka se narodila 12. 3., takže jsem byla přesvědčená, že je to osud, a že je vše tak, jak má být.

   Ještě před jeho narozením jsem měla s Aresem velké plány. Výstavy, zkoušky, procházky, výlety... Spousta věcí se mi splnila podle očekávání, ale nic není stoprocentní a nikdo není dokonalý a s Aresovou složitou povahou není vše tak jednoduché. Nehchávám všemu volný průběh...buď to pujde, nebo ne....nikam se neženem.